PÁTEK.
Na gymplu to kdysi znamenal ještě svatý klid. Ne tak uplně, když jsem třeba hned druhý den ráno odjížděla někam na turnaj a nebo ještě líp,
turnaj byl na oba dny.. a to pak žádný klid není. Ale ten klid od školy. Když víte, že se prostě stačí na test naučit v neděli večer a ani vás
nenapadne si brát s sebou na zápasy učebnici. A když, tak ji stejně nevyndáte.
Upřímně nechápu, CO jsem těm vysokoškolákům celých těch 6 let záviděla. Nebo vlastně jo, dělat si rozvrh podle sebe, chodit na desátou,
nemuset si nechat podepisovat omluvenky od rodičů. Ale už málokdo vám řekne, že ten rozvrh se vám stejně sotva podaří zapsat. A že
"hodina" nemá 45 minut ale sto. A že některý přednášky jsou ultra nudný a vy si z ní stejně nic neodnesete. Výběr jídel oproti gymplu je
taky fajn, ale za celý semestr jsem v menze ani jednou nebyla.. inu, za 20 minut mezi přednáškama sotva vystojíte frontu. A když profesor
docent doktor kandidát věd děkan skončí přednášku o 12 minut později, sotva si stihnete dojít na záchod. Jo a taky tam máme zimu.
Včera měl nastat ten den D. TEN DEN, na který se těším už asi měsíc. Den, kdy dodělám poslední zkoušku a nebudu na to vůbec muset myslet.
No, zkoušku jsem sice udělala. Mimochodem - znáte tu pohádku o ježibabě?
Byla nebyla jednou jedna holčička, která se objevila v říši zvané právnická fakulta. Zezačátku se jí tam vůbec nelíbilo, byla smutná, zoufalá
a chtěla pryč. Ale časem si tam zvykla a rozhodla se, že to nějak vydrží. A když se naučila jak to v té říši celé funguje, už se tam cítila mnohem
líp. Ale bohužel se spletla. Jednoho dne nastala chvíle, kdy jí oznámili, že bude muset splnit několik zkoušek, jinak bude muset odejít. A tak se
rozhodla, že je všechny zvládne a natře jim to. Když se dozvěděla, že za dobré výsledky navíc může získat stipendium, byla odhodlaná ho získat.
Hrozně ráda totiž běhala po lese a chtěla si koupit krásný nový tenisky ♥. A tak dny a hodiny ležela v knížkách a učila se. Učila se, jedla, spala,
jedla, učila a pila kakao. A byla na všechny hrozně protivná a měla strach, že to nezvládne. A jak tak psala zkoušku za zkouškou, postupně se
jí ulevovalo a měla radost. Všechny tři zápočty totiž zvládla na první pokus a zkoušku ze které měla trochu obavy zvládla na jedničku. Když pak
šla psát poslední písemku, už to považovala za formalitu. Věděla, že to zvládne a odcházela s pocitem, že má vše správně. Když se potom šla
podívat do královských listin na výsledky, zděsila se. Měla totiž čtyřku a to by znamenalo, že ve zkoušce neuspěla. Myslela si, že je to omyl a že
se jen přepsali. Ale nepřepsali. Zjistila, že opravující je největší postrach celé říše, že od zkoušek vyhodila skoro všechny. Celá říše ji nenávidí.
A ona nenávidí zase je.
A to opravovala jen 30 písemek z dvou set. A tak si s tou ježibabou domluvila konzultaci. Už od dveří byl cítit nepříjemný odér
a u nosu se jí blyštila velká piha zakomplexovanosti. Tak jako tak, ježibaba vyhrála. Ať se holčička snažila sebevíc a věděla, že hodnocení
je nespravedlivé, neměla se kam dovolat. Prosila o rady, ale nešlo to. A tak šla 20 minut po konzultaci na tu nejtěžší ústní zkoušku, která
ji měla čekat jako poslední. A v předmětu právních dějin si vytáhla ústavněprávní vývoj SSSR a dostala dvojku. Už už se chtěla radovat,
že má zkouškové za sebou, ale bohužel.
Až do příští středy nebude moct klidně spát.
V noci ji totiž chodí strašit ježibaba Jirásková.
THE END.
Tak takhle nějak to teď u mě asi vypadá. A co mě nejvíc rozčiluje byla ta moje naivita, kdy jsem si myslela, že můžu dojít na katedru
a požádat o "přeopravení" někým jiným nebo celou záležitost vyřešit. Jak ale řekl můj děda "Časem pochopíš, že to kolečko je ve skutečnosti
hranaté a točí se tak nějak.. kostrbatě." Takže naše miloučká fakulta, která hlásá demokracii na každém kroku, je vlastně takový totalistický
monopol, kdy musíte držet pusu a krok a když se někomu zprotivíte, bude se celých 5 let snažit, abyste nedostudovali. A tak místo ukončeného
zkouškového a reálné šance na získání stipendia, nemám ani jedno. Člověk se neuvěřitelně těší, jak to bude mít vše za sebou a jak to z něj vše
spadne, ale bohužel. Tak snad ve středu. Já se po té hrozivé konzultaci musela jít včera večer uklidnit do fitka. A šla jsem tam i dneska
se brzo přihlásím s pořádným článkem!
P.S. - Berte to trošku s nadhledem, ta fakulta je takový předstupeň do Bohnic.
