|
| www.google.com |
 |
| www.google.com |
 |
| facebook stránky Spartan Race Czech Republic Dorazily jsme tedy do areálu. Parkoviště bylo samozřejmě nezvratně plné a tak náš čekal kilometrový výšlap do kopce na start. Krátký report aneb jak to tedy chodí na startu. Jako u většiny závodů si vyzvednete startovní obálku, která obsahuje - čelenku s Vaším číslem (ono vám to papírové na zádech moc dlouho nevydrží), špendlíky, číslo, poukázky na pivo na výstřel, třikrát Arooo! a můžete vyběhnout. Před tím se zapojíte do rozcvičky a samozřejmě znervózníte při pohledu na zakrvácené finishery, kteří přeskakují finální oheň v cíli.  Jenže zachvíli už neslyšíte ani hudbu ze startu, ani lidi. První překážka - přeskakování slamníku, následuje dlouhé, mokré a špinavé brodění bahnem. Nějaký chlap ztrácí v bahně botu a tak pokračuje po prvním kilometru bos. To se ještě všichni smějeme. Jenže. Přichází první překvapení. Rybník. A hasiči. Hasiči? K čemu?! No ano, kdo totiž neumí plavat, může si to přejet ve člunu za 50 angličáků na druhém břehu. Nemusím asi říkat, že voda byla studená - říkali kolem 6 stupňů?! A tak přišla další myšlenka. Jen já zaplatím skoro 1400Kč za to, abych si zaplavala ve studeném rybníce. To jsem mohla jet za babi do Třeboně a vyšlo by to nastejno. Sápu se z rybníku. Samozřejmě jsem musela plavat, protože jsem prostě nedosáhla na dno. Všechno se na mě lepí, je mi zima, těžko se mi dýchá a rozbíhám se kopce a pustého lesa. A aby toho nebylo málo, další překážka je ostnatý drát!  Při pohledu na ty velké chlapy mě napadla další skvělá myšlenka "Jsi přeci hubená, nemusíš se tolik krčit, prostě se plaz". První sklonění, první podlez a šup, drát zaháknutý zezadu ve tričku. Roztržené tričko, škrábnutá záda, neznámá slečna mě osvobozuje - díky! A tak jak jste byli uplně krásně umytí od toho bahna ze startu, obalíte se celí kompletně znovu. Nehledě na to, že pod bahnem byl nasypaný štěrk a ano, tady se zrodila má jizva na koleni.  Jednou z dalších překážek byl šplh. Je to tak trošku hodina tělocviku, jen to neuvěřitelně klouže, kymácíte se ze strany na stranu, jste celí mokří a špinaví. Samozřejmě zákon schválnosti platí, takže když už vynaložíte celé úsilí na svůj výlez až nahoru a natáhnete se po zvonku, v tom vám uklouznou nohy. A nejen, že se krásně rozplácnete dole v bahně, ale tak jako tak vás čeká 30 burpees, které jsou za každou nesplněnou překážku.  Dobrý pocit ve mně ukotvilo alespoň to, že i vítěz elitní vlny se angličákům nevyhnul. Na své cestě jich ale udělal o 120 méně než já. otáčení pneumatiky od traktoru - ať žije crossfit, hasičká klouzačka jak jinak než do bahna, házení oštěpem, další ostnaté dráty, ručkování a nakonec přeskok ohně. Na všechny si asi teď zpětně nevzpomenu :)  Pocit v cíli je samozřejmě k nezaplacení. Největší odměnou je banán a tričko, který každý nese na malíčku, aby nebylo hned špinavé. Jenže hned po tom, co si sníte ten špinavý banán se jdete "osprchovat" do venkovní sprchy, která bere vodu z toho rybníka, ve kterém jste plavali :D zima? Haha. Konečný výsledek byl 1:30:24 a věřte, že kdybych věřela, že běžím na tak pro mě dobrý čas, asi bych o těch 24 vteřin zrychlila :D Ono by se mi to určitě povedlo i o pár minut rychleji, ale když nevíte do čeho jdete, máte z toho dost respekt. Pro mou radost jsem svým časem dokonce předběhla i 7 žen, které běžely v elitní vlně o peníze! 
Aby toho nebylo málo, rozhodla jsem se běžet Spartan Race Super, což je další level na pomyslné Spartan hoře. Věřím, že příští rok
se mi podaří dokončit i Spartan Beast a poskládat tak svou první Trifectu!
Pokud někdo plánujete se taky účastnit, tak napište do komentářů!
Ráda se s Váma uvidím a nejlíp - i poběžím.
Kolektivní registrace čeká!
 PERSONAL INSTAGRAM |